Jak fonty využít jako rozcvičku pro pravou mozkovou hemisféru. Bude se vám po ní psát jedna báseň.
„ Lidský mozek je jediný orgán, který zkoumá sám sebe. A my nevíme, co našemu vědomí dovolí vidět a co už ne.“
Tuto větu jsem kdesi četla a hluboce mne zasáhla. V plné šíři jsem si uvědomila, jaký je to paradox. Můžeme pitvat každý milimetr mozkové tkáně, ale stejně nenajdeme vzpomínky. Sebedokonalejší počítač zatím není schopen lidský mozek nahradit. Schopnosti, které se nám zdají samozřejmé (třeba, že poznáte obličej kamaráda, který se mihne kolem vás v okně jedoucí tramvaje) počítač nezvládne. Jsou to schopnosti natolik komplexní, a zahrnující tak obrovské množství operací za jednu setinu sekundy, že naprogramovat je prostě zatím nezvládáme.
A jsem si jistá, že mozek skrývá ještě daleko víc, než my tušíme. Jen málo lidí na světě je schopno jeho kapacitu využívat naplno. Využívat sílu mysli k sebeuzdravení, koncentraci, tvoření nebo komunikaci.
A přitom se s ním dá docela dobře domluvit. Pokud respektujete jeho způsob komunikace a potřeby, najednou se vám otevře a spolupracuje. Je jako každý z nás.
Zkuste někdy respektovat úplně stejným způsobem rytmus a styl komunikace svého mozku.
Jak?
Na téma kreativity jsem vedla už několik školení. Ale až při přípravě prezentace na konferenci na téma „Aby vás napadaly nápady“, jsem si uvědomila, jak velmi jsou s pravou hemisférou a s kreativitou propojené právě fonty.
Náš mozek má dva způsoby myšlení. Každá hemisféra má svůj a v každý moment obě hemisféry vyhodnocují situaci po svém a zaujímají stanovisko. Levá hemisféra vyhodnocuje data, informace, argumenty. Pravá hemisféra tvary, barvy, harmonii. A my se pak vědomě rozhodujeme podle toho, která nás více přesvědčí. Vždy, když se podíváme na text, levá hemisféra čte obsah (informace), pravá hemisféra vnímá tvary písmen, jejich tloušťku, poměry výšky a šířky, mezery.
Prostě v každé chvíli máme dva kanály, kterými text vnímáme. A je jen na nás, jestli naše čtenáře o ten jeden ochudíme a necháme informace plynou pouze rozumovým kanálem.
Představte si třeba stránku, která propaguje cvičení. Má nadpis, který je napsaný nahuštěným výrazným fontem. Každý čtenář zjistí o cvičení stejné informace. Výběr fontu bude mít tento efekt:
Vhodným výběrem fontu přesně zaměřujete na vaší cílovou skupinu. Protože když si bude mozek čtenáře vybírat mezi INFORMACÍ a EMOCÍ… Co myslíte, že si vybere? Ano, emoce. Emoce má totiž v rozhodování daleko větší váhu, než fakta. Tak to prostě je.
Nemáte nápad? Píšete nudně nebo nevíte, jak téma uchopit?
Napište si nadpis na každou stránku ve Wordu jiným fontem. Ale úplně jiným. Hrajte si, přehánějte, nedávejte si omezení. Třeba takto:
Máte? Tak se chvíli zadívejte na první nadpis. Jak na vás působí? Nechte chvíli levou rozumovou hemisféru stranou a zapojte tu pravou. A pak se pusťte do psaní. Napište 2-3 věty na každou stránku. K nadpisu č.1, k nadpisu č.2 i nadpisu č. 3. A zaručeně uvidíte, že se mění obraty, jaké použijete, slovní zásoba i způsob vyjadřování. Najdete si polohu, ve které se v daném tématu cítíte nejvíc sví a bude se vám psát lehce a s radostí.
Je to taková malá zkratka ke kreativitě. Prostě naladíte svůj mozek na kreativní téma a on se určitě chytne a zapojí.
Samozřejmě, jsou další důležité faktory, jako zvýraznění, barvy, atd., které pravou hemisféru také velmi ovlivní. Není to zdaleka jenom font.
Tak šup, vyzkoušejte hru s nadpisy co nejdříve! Držím pěsti a ať vás napadají nápady. 🙂