Také jste na vysoké škole zkoušeli různé taktiky, jak ovlivnit známku ze zkoušky? Výstřihy či naopak svetr až ke krku, ráno překročit práh pokoje na koleji pravou nohou, knoflík pro štěstí do kapsy…

No jo, ale co když jde o písemnou zkoušku?

Phil Renaud, kanadský web designer, zmapoval úspěšnost svých vysokoškolských esejí v zajímavé studii. Třeba vám poslouží jako inspirace.

Jaký font vybrat, abych dostal co nejlepší známku?

A má na to font vlastně vliv?

*****

Phil vypracoval na vysoké škole 52 esejí a i přesto, že se na všechny připravoval maximálně svědomitě, nepokoušel štěstěnu, a jeho ústní zkoušky byly velmi dobře hodnocené po celou dobu, známky z esejí se dost lišily.

Jaká byla fakta?

• 52 esejí
• různé předměty (od filozofie přes ekonomii přes marketing, politologii až po informatiku)
• různí učitelé
• podobný rozsah
• stejně svědomitá příprava na každou esej

V čem se lišily eseje lišily?

1. V ohodnocení
2. V použitém fontu

V použitém fontu!

Phil byl budoucí web designer, pro kterého fonty a grafika hrají významnou roli, a tak ho teorie významu fontů ve známkování zaujala a rozhodl se jí prozkoumat. V esejích byly použité 3 fonty

3 použité fonty:

Přesněji:

• 11x Times New Roman
• 18x Trebuchet MS
• 23x Georgia

A známky? Phil rozdělil eseje na kopičky podle fontů a v každé z  nich spočítal průměr známek. Výsledek byl: Trebuchet MS nejhorší (průměr B-), Times New Roman není špatný (průměr A-) a vede Georgia hodnocením A.

Čím si to vysvětlit?

Je rozdíl mezi patkovým a bezpatkovým fontem?

A proč pohořel bezpatkový Trebuchet MS a proč byla Georgia lépe hodnocená, než Times New Roman, i když jsou oba tradiční patkové fonty?

Následující vysvětlení berte jako parafrázi shrnutí Phila Renauda (odkaz na zdroj najdete na konci článku), spojenou s mým vlastním názorem, založeným na stovkách konzultací, kde se často ke všem třem písmům s klienty dostaneme a mohla jsem si tak zmapovat reakce lidí na jejich charakter.

*****

Trebuchet MS – jediný zástupce bezpatkového písma v opozici k patkovým. Bezpatkové písmo obecně má základní charakter úplně jiný, než písmo patkové. Je rychlejší, efektivnější, ale také povrchnější a jde méně do hloubky. Proto v akademickém prostředí nemůže obstát v konkurenci patek, které mají navíc v tomto prostředí obrovskou tradici. Prostě novátorský přístup se nevyplácí.

• Bezpatkové písmo může podvědomě evokovat nedostatek svědomitosti, uspěchanost, povrchní přístup.
• Možná i nedostatečnou oporu ve zdrojích, nedůvěra v to, že si dal student práci se zpracováním podrobnějších rešerší.
• Může provokovat i nerespekt k zažitým tradicím, patkové písmo na akademické půdě pro studentské práce doporučované, mnohde i nařízené.

A proč vítězí Georgia nad Times New Roman?

Dvě patková písma, obě tradiční, obě s nádechem britského gentlemanství.

• Mladší Georgia, navržená v roce 1993 Matthew Carterem pro Microsoft.
• Veterán Times New Roman, navržený v roce 1931 Stanley Morisonem pro legendární noviny The Times.

Times New Roman je dodnes mnohými chápán jako synonymum „patkového fontu“, solidního, tradičního, trošku nudného a suchopárného. Je možné, že na mnohých vysokých školách je jeho používání pro eseje a seminární práce doporučené nebo nařízené. I díky tomu se stal fontem, který je přijímaný jako norma, očekávaný a nehodnocený. Ani podvědomě k němu nezaujímá čtenář žádné výraznější stanovisko, je to „jen šablona“.

Georgia je novější font, navržený pro digitální použití a nepůsobí tak stroze. Je kompaktnější, distingovaná, ale zároveň má v sobě vřelost a zájem. No mrkněte na její kurzívu, je krásná, plná emocí. (Mimochodem, i v tomto článku je použitá Georgia.) V důvěryhodnosti si nezadá s Times New Roman, ale přináší i něco navíc. Já bych řekla, že lidský rozměr, ale možná je to jenom v tom, že není u akademiků tak okoukaná a přitom splňuje jejich normy na seriózní patkové písmo.

Tak možná proto zvítězila?

*****

Uvědomuji si, že celá tato studie je spíš hra a nedá se interpretovat jako vědecký experiment, nebo řádná případová studie. Přesto nám dává námět k zamyšlení, jak moc může výběr fontu ovlivnit čtenáře a jeho rozhodování. A kdo ví, třeba inspiruje někoho z vás, aby na toto téma opravdovou studii provedl. 

Přesto doufám, že vás tato malá studie potencionálního vlivu fontů na čtenáře pobavila a jako závěrečnou myšlenku cituji autora, Phila Renauda:

Pokud vás láká otestovat si, co všechno na vás mohou fonty prozradit, zkuste si udělat FontoKvíz. Jsem si jistá, že vás výsledek překvapí.

A jestli vás psychologie fontů zaujala, mrkněte na Fontotéku anebo se přihlaste k odběru článků a novinek, budu vám posílat další zajímavosti:

_______________________
Zdroj: The secret live of fonts
Fotka od StockSnap z Pixabay