Pouček, jak se vyhnout amatérským chybám typu: vybírejte maximálně 2-3 fonty anebo nepoužívejte Comic Sans najdete na internetu spoustu. Ale pokročilejších rad, jak s písmem pracovat, aby nepůsobil výsledek amatérsky, těch už je jako šafránu. Pojďme se mrknout na 5 chyb, které běžně děláte a neuvědomujete si, že vašim textům mohou hodně uškodit.
Kdo z vás si při výběru fontu kontroluje, jestli má tučný řez nebo kurzívu? Tipla bych si, že to většina vůbec neřeší. Prostě se mi líbí, tak si ho vyberu a hotovo. A když ho potřebuju ztučnit, použiju tlačítko B.
Ale to je právě kámen úrazu. Používat falešné ztučnění nebo falešný bold je špatně. Není to kosmetická záležitost nebo malichernost, ale opravdové faux-pas.
Když typograf tvoří písmo, rozhoduje, kolik řezů mu dá do vínku. Řez fontu je například regular, bold, italic, atd. Jsou písma, která mají jenom jeden řez,
a jsou další, které jich mají třeba 6, 18, nebo ještě více.
Pokud tedy má písmo pouze řez regular, počítejte s tím, že nebudete moci v textu použít zvýraznění tučným písmem, ani kurzívu. Ano, samozřejmě můžete to obejít a použít ty dvě tlačítka v menu B a I, ale tím font zdeformujete, pokazíte, prostě to je právě z typografického hlediska ta malá prasárnička.
Typograf ví nejlépe, co dělá a pokud k fontu nenavrhne tučný řez, tak ho nepoužívejte.
On totiž tučný řez není vůbec o tom, že všechny tahy v písmu rovnoměrně ztučníte. Je to alchymie a věda ztučnit je ve správných poměrech a pouze tam, kde ztučněné mají být.
A o kurzívě už ani nemluvím, kurzíva je samostatný řez a nemá nic společného s nakloněným písmem v řezu regular, které vám vygeneruje tlačítko I.
Ano, jde a velmi lehce. Tučná slova jsou jakoby rozmazaná, působí… nejlepší slovo je asi „těžkopádně“. A falešnou kurzívu odhalí jenom trošku cvičené oko okamžitě.
A jaké je řešení?
Použijte jinou formu zvýraznění – místo tučného řezu například jinou barvu písma. A kurzívu buď nepoužívejte, nebo si vyberte jenom pro kurzívu jiný font, který ji bude mít. Třeba já miluju font Abhaya Libre, který kurzívu nemá a proto pro texty, které chci psát v kurzívě, používám vždy font Georgia. Jenom pozor, abyste to s počtem fontů nepřehnali.
Proč se nám text špatně čte může mít tisíc příčin. No, to přeháním, ale čitelnosti jsem věnovala celý jeden článek. Nebudu opakovat taková ta obecná pravidla, jako že je to font příliš:
Spíše bych vás ráda popostrčila k tomu, abyste třeba nad třetím bodem – zdobností, přemýšleli v širším rámci. Všichni víme, že je hloupost používat zdobné fonty v textu. Ale víte, že zdobnost je vše, co je navíc? Zdaleka se nejedná jenom o kudrlinky a křivky.
Jak se vyhnout nežádoucí zdobnosti?
Nevybírejte pro body text fonty z kategorie Display (nadpisové) a sledujte v písmu nejenom křivky, ale zvažujte pečlivě použití jakýchkoliv prvků, které jsou navíc a znesnadňují čitelnost.
Divili byste se, jak obrovskou roli ve vnímání textu hraje právě velikost mezer:
Textu neskutečně prospěje, pokud ho necháte dýchat. Dáte mu prostor a toho dosáhnete právě mezerami na vhodném místě.
Jak nad mezerami přemýšlet?
Úplně stejně, jako když byste měli mít delší proslov, přednášku nebo kdybyste četli pohádku dětem.
Nějaká rada?
Berte mezery jako právoplatného partnera při vizuální práci s textem. Když si jednu stránku vytisknete a dáte jí tak daleko od sebe, že vám text začne splývat a nepřečtete písmenka, zaměřte se na bílá místa. Nezanikají mezi řádky? Jsou rovnoměrná? Není jich na nějakém místě příliš mnoho a jinde málo? Mají dynamiku?
Ty špatné otázky jsou například:
Ty vás totiž nikam nezavedou. Odpovědi na ně se budou rozbíhat do všech směrů a nikdy se vám neprotnou v jednom bodě. Anebo protnou, pokud se bude jednat o font, který právě frčí a líbí se každému. Otázka je, jakou cílovku osloví.
Zkuste se raději ptát:
Špatně položená otázka může znamenat, že vyberete font, který možná bude trendy a hezký, ale nebude plnit svou funkci. Technicky ani psychologicky.
Jak na otázky?
Mrkněte na pyramidu výběru fontu, navede vás, jaké otázky má smysl si klást jako první a jaké jsou až na konci.
Jasně, že obsah je důležitý, ale forma je s ním neodmyslitelně spjatá. A vemte jed na to, že když nebude čtenářům a klientům sedět forma, tak se k obsahu ani nedostanou.
To je, jako byste říkali:
Každý font má svůj charakter, osobnost a vy si jeho výběrem volíte svého mluvčího v online světě. Zvolte si Open Sans, který je všude, a dopadnete jako agent Smith. Budete možná výkonní, ale zaměnitelní a neosobní.
Jak poznat charakter fontů?