5 chyb při práci s fonty (pro pokročilé)

Pouček, jak se vyhnout amatérským chybám typu: vybírejte maximálně 2-3 fonty anebo nepoužívejte Comic Sans najdete na internetu spoustu. Ale pokročilejších rad, jak s písmem pracovat, aby nepůsobil výsledek amatérsky, těch už je jako šafránu. Pojďme se mrknout na 5 chyb, které běžně děláte a neuvědomujete si, že vašim textům mohou hodně uškodit.

1. Vybíráte fonty bez ohledu na počet řezů

Kdo z vás si při výběru fontu kontroluje, jestli má tučný řez nebo kurzívu? Tipla bych si, že to většina vůbec neřeší. Prostě se mi líbí, tak si ho vyberu a hotovo. A když ho potřebuju ztučnit, použiju tlačítko B.

Ale to je právě kámen úrazu. Používat falešné ztučnění nebo falešný bold je špatně. Není to kosmetická záležitost nebo malichernost, ale opravdové faux-pas.

Když typograf tvoří písmo, rozhoduje, kolik řezů mu dá do vínku. Řez fontu je například regular, bold, italic, atd.  Jsou písma, která mají jenom jeden řez,

a jsou další, které jich mají třeba 6, 18, nebo ještě více.

Pokud tedy má písmo pouze řez regular, počítejte s tím, že nebudete moci v textu použít zvýraznění tučným písmem, ani kurzívu. Ano, samozřejmě můžete to obejít a použít ty dvě tlačítka v menu B a I, ale tím font zdeformujete, pokazíte, prostě to je právě z typografického hlediska ta malá prasárnička.

Typograf ví nejlépe, co dělá a pokud k fontu nenavrhne tučný řez, tak ho nepoužívejte.

On totiž tučný řez není vůbec o tom, že všechny tahy v písmu rovnoměrně ztučníte. Je to alchymie a věda ztučnit je ve správných poměrech a pouze tam, kde ztučněné mají být.

A o kurzívě už ani nemluvím, kurzíva je samostatný řez a nemá nic společného s nakloněným písmem v řezu regular, které vám vygeneruje tlačítko I.

Jde to poznat, když použijete ztučnění nebo kurzívu u písma, které ji nemá?

Ano, jde a velmi lehce. Tučná slova jsou jakoby rozmazaná, působí… nejlepší slovo je asi „těžkopádně“. A falešnou kurzívu odhalí jenom trošku cvičené oko okamžitě.

A jaké je řešení? 
Použijte jinou formu zvýraznění – místo tučného řezu například jinou barvu písma. A kurzívu buď nepoužívejte, nebo si vyberte jenom pro kurzívu jiný font, který ji bude mít. Třeba já miluju font Abhaya Libre, který kurzívu nemá a proto pro texty, které chci psát v kurzívě, používám vždy font Georgia. Jenom pozor, abyste to s počtem fontů nepřehnali.

2. Myslíte si, že zdobné fonty jsou ty s kudrlinkami

Proč se nám text špatně čte může mít tisíc příčin. No, to přeháním, ale čitelnosti jsem věnovala celý jeden článek. Nebudu opakovat taková ta obecná pravidla, jako že je to font příliš:

• tenký/tučný
• zhuštěný/široký
• příliš zdobný

Spíše bych vás ráda popostrčila k tomu, abyste třeba nad třetím bodem – zdobností, přemýšleli v širším rámci. Všichni víme, že je hloupost používat zdobné fonty v textu. Ale víte, že zdobnost je vše, co je navíc? Zdaleka se nejedná jenom o kudrlinky a křivky.

• Mohou to být patky – všimli jste si někdy, jak moc záleží na tom, jakým tvarem jsou patky spojené s kolmým tahem písma?
• Mohou to být i zdobná zakončení chvostů, zrn a příček (to jsou místa, na kterých na obrázku vidíte kuličky). Často to bývá problém nadpisových (Display) fontů:

• Může to být kontrast v písmu:

Jak se vyhnout nežádoucí zdobnosti?
Nevybírejte pro body text fonty z kategorie Display (nadpisové) a sledujte v písmu nejenom křivky, ale zvažujte pečlivě použití jakýchkoliv prvků, které jsou navíc a znesnadňují čitelnost.

3. Neřešíte mezery a řádkování

Divili byste se, jak obrovskou roli ve vnímání textu hraje právě velikost mezer:

• mezi řádky v odstavci
• mezi odstavci
• před a za nadpisem

Textu neskutečně prospěje, pokud ho necháte dýchat. Dáte mu prostor a toho dosáhnete právě mezerami na vhodném místě.

Jak nad mezerami přemýšlet?
Úplně stejně, jako když byste měli mít delší proslov, přednášku nebo kdybyste četli pohádku dětem.

• Příliš malé řádkování – řádky nahuštěné na sobě: mluvíte moc rychle a neděláte pauzy, za chvíli posluchače unavíte a začnou se ztrácet.
• Příliš velké řádkování – řádky daleko od sebe: mluvíte příliš rozvláčně, pomalu, posluchači nepoznají kdy je pauza mezi kapitolami a začnou za chvíli ztrácet souvislosti.
• Nadpisy bez mezer – pauza a ticho v přednesu dělá divy. Lidé zpozorní a zaměří pozornost na to, co po pauze následuje.

A třešnička na dortu:

Nějaká rada?
Berte mezery jako právoplatného partnera při vizuální práci s textem. Když si jednu stránku vytisknete a dáte jí tak daleko od sebe, že vám text začne splývat a nepřečtete písmenka, zaměřte se na bílá místa. Nezanikají mezi řádky? Jsou rovnoměrná? Není jich na nějakém místě příliš mnoho a jinde málo? Mají dynamiku?

4. Kladete si při výběru fontu špatné otázky

Ty špatné  otázky jsou například:

• Jaký font se mi líbí? (Přece si nevyberu nějaký, na který se mi pak nebude chtít koukat!)
• Jaký font se líbí lidem na Facebooku, manželce, sousedovi, paní na pískovišti? (Prostě ptáte na názor každého, koho potkáte)
• Jaký font se líbí mému grafikovi/webaři/klientovi? (Tady je důraz na slovo LÍBÍ, protože pokud profesionál vybírá vědomě, podle jasných kritérií, tak mu v klidu důvěřujte.)

Ty vás totiž nikam nezavedou. Odpovědi na ně se budou rozbíhat do všech směrů a nikdy se vám neprotnou v jednom bodě. Anebo protnou, pokud se bude jednat o font, který právě frčí a líbí se každému. Otázka je, jakou cílovku osloví.

Zkuste se raději ptát:

• Kam font chci použít? Do nadpisu, knihy, hlavičky na webu?
• Jakou cílovou skupinu chci oslovit. A té se ptejte na názor. 
• Jaké hodnoty má komunikovat. Tady je úskalí slova LÍBÍ SE MI – naše osobní hodnoty se mohou lišit od hodnot značky.
• Jaká omezení pro výběr fontů mám? Technická, finanční, atd. 

Špatně položená otázka může znamenat, že vyberete font, který možná bude trendy a hezký, ale nebude plnit svou funkci. Technicky ani psychologicky.

Jak na otázky?
Mrkněte na pyramidu výběru fontu, navede vás, jaké otázky má smysl si klást jako první a jaké jsou až na konci.

5. Říkáte „na fontu nezáleží“

Jasně, že obsah je důležitý, ale forma je s ním neodmyslitelně spjatá. A vemte jed na to, že když nebude čtenářům a klientům sedět forma, tak se k obsahu ani nedostanou.

To je, jako byste říkali:

• na oblečení nezáleží, záleží na tom, co mám v hlavě,
• na hudbě u filmu nezáleží, hlavní je děj,
• na intonaci nezáleží, hlavní je, co říkám…

Každý font má svůj charakter, osobnost a vy si jeho výběrem volíte svého mluvčího v online světě. Zvolte si Open Sans, který je všude, a dopadnete jako agent Smith. Budete možná výkonní, ale zaměnitelní a neosobní.

Jak poznat charakter fontů?

1. Připravila jsem pro vás v lednu 2022 zážitkový 4denní minikurz zdarma Jak ovlivňují fonty rozhodování klientů.
2. Pokud jste profesionál a vaše práce zahrnuje výběr a práci s fonty pro klienty, můžu vám posílat upozornění na akce, videa a články, které jsou více odborné.
3. Anebo se můžete jednoduše přihlásit k odběru newsletteru FONTána, tam vám servíruji každý měsíc spoustu informací z oblasti psychologie a používání fontů.