18 tipů, jak použít fonty jako zrcadlo (návod k práci s kartami Fontohrátky)

Když vybíráte písmo, mozek ho analyzuje. Všímá si tvarů, linek, mezer. Tak krásně se zabaví, že uvolní prostor dalšímu hráči, kterého obvykle utlačuje. Podvědomí. A taky emocím, které jsou v něm skryté. Mohou zpracovat výběr písma po svém a výsledek je vidět přesně v tom, že si řeknete:

„Jak je možné, že to sedí?“

Já vím, možná je to už ode mne otřepaná fráze, ale písmo i v digitální podobě může fungovat jako zrcadlo duše. Nezáleží na tom, že není psané vlastní rukou. Vybíráte si podvědomě takové, které vám v ten moment sedí a odráží vaše nastavení. A není v tom žádná magie ani ezoterika.

Karty Fontohrátky jsou navržené tak, aby propojovaly logiku a emoce. A to v životě všichni občas potřebujeme. Tento článek vznikl jako poděkování více než 600 lidem, kteří si je zakoupili. Dala jsem dohromady desítky odpovědí na dotazník, který mapoval, jak jak je nejlépe využít soukromí i v práci.

V tipech jsem zahrnula jak mé zkušenosti, tak zkušenosti o které se se mnou podělili lidé, kteří karty používají.

Chvíle pro sebe

1. Pomáhají mi pohnout se z místa, kde jsem se zasekl/a.
   Vyberu si téma, které je nejbližší situaci, kterou řeším. Rozložím si 4 karty před sebe a vyberu intuitivně písmo, které mi k situaci v této chvíli sedí nejlépe. Text na druhé straně mi umožní pojmenovat pocity, které vnímám jako problémové, pocity, které mne brzdí. Když se podívám na další 3 karty, můžu najít odpovědi, čím je nahradit.
2. Karty mě vrací do klidu, pomáhají mi formulovat pocity i myšlenky.
   Láká mě ten okamžik, kdy si uvědomím, jak spolu tažená karta a daná situace souvisí. Někdy tahám kartu naslepo, jindy vybírám podle fontu. Záleží, jestli řeším konkrétní téma, nebo obecnější neklid. Hledám souvislosti s mou aktuální situací, text na zadní straně mi pomáhá lépe formulovat co cítím.
3. Rychlá zpětná vazba o aktuálním naladěním, o to, co mi teď schází, i o tom, kam teď dávám důraz
   Vnímám je jako zrcadlo. Rozložím všechny karty a vždy si mne jedna přitáhne. Někdy i více, ale téměř vždy mají společný „vzkaz“. Nad ním se pak zamyslím. Často zrcadlí spodní linku společnou pro situace, které v posledních dnech zažívám.
4. Karty si vystavuju jako kotvy.
   Na poličku, na pracovní stůl. Po přečtení zadní strany, se kterou souzním, se k nim vracím jako k něčemu, co mě podporuje na cestě a dává mi směr. Často se mi i stává, že se u ní zastaví kolegyně nebo návštěva a přinese nám chvíle, kdy si povídáme opravdu do hloubky.
5. Intimní chvíle sama se sebou.
   Někdy mám chuť na večerní inventuru svých pocitů. Pomalu karty míchám a vytáhnu si jen jednu. Přemýšlím, co jsem k tématu prožila, jak ho vnímám teď. Vždy se najde nějaké slovo v textu na zadní straně, které mi zarezonuje, v dobrém i ve zlém. Se kterým se úplně ztotožním, nebo mě zraní. Dává mi to prostor poznat lépe mou duši.

Chvíle ve dvojici

1. S kamarády
   Karty mi pomáhají eliminovat domněnky, nesprávná očekávání nebo předsudky. Stačí si vytáhnout jakoukoli kartu, nebo cíleně téma, a povídáme si, jak ho vnímáme ze své perspektivy. Největší přínos vidím v tom, že zjistíte, že žádná volba není špatná. Pokud je nás víc, je skvělé všimnout si i karet, které nikdo nevybral a popovídat si, proč asi zůstaly ladem.
2. S dětmi
   Použitelné jsou cca od 10 let, pomáhají mi ve chvíli, kdy děti odmítají pustit si mne blíž, ukázat své vnitřní pocity. Můžeme zůstat na neutrální půdě písmenek (a divili byste se, kolik toho o sobě přes písmenka prozradí), nebo se bavit o obrázku. Dávám jim větší prostor, nevybírám téma, raději rozložím všechny karty. U mých dětí v pubertě funguje skvěle jako odrazový můstek debata o tom, jestli písmo opravdu může prozradit něco o člověku, který si ho vybírá.
3. S partnerem
   Karty otevírají témata, o kterých nás nenapadlo dřív mluvit. Pokud je partner nedůvěřivý a odmítá diskuze o emocích i kartách, vyplatí se taktika jako u dětí v pubertě – pobavit se o fontologii. Pokud partner spolupracuje, ideální je zůstat u jednoho tématu, vybrat si jednu kartu ze čtyř a zjišťovat, jak téma navzájem vnímáme. Co je v něm pro nás podstatné. Co naopak vůbec neřešíme. Takový rozhovor velmi často mění úplně perspektivu, se kterou se díváme na chování toho druhého. Porozumíme, že každý můžeme stejné emoce vnímat úplně jinak. Pomáhá nám to pochopit situace, které nás dřív iritovaly, a hlavně se příště vyhnout nesprávným domněnkám.
4. Společné rituály
   Karty mohou být součástí rituálů, chvílí, které nám slouží jako kotva. Společná káva s babičkou, večer před usínáním s dítětem. Fungují s dětmi, ale i rodiči, prarodiči a s lidmi, kteří žijí ve svém světě. Vyzkoušené na lidech s Alzheimerovou chorobou i autismem. Stačí vytáhnout z balíčku jakoukoli kartu a nechat povídání volný průběh. Můžeme okomentovat barvy, písmenka, schované symboly v obrázcích. Krásně funguje uvedení rituálu slovy „jakou si dneska asi vytáhneme kartu“. Lidé rituály milují a potřebují, a čím jsou zranitelnější, tím více.
5. Překonání bariér
   Někdy nechávám karty ležet na stole jen tak. Balíček, nebo vyberu jen jednu. V práci poslouží jako milá záminka, že se u mne zastavují kolegové. Jsou i takové, které si chodí každý den vytahovat tu svou. Je to milé, když se nebavíme jenom o práci.

Karty jako pomocník při práci

1. Ice breaking
   Rozložím karty, nechám 1-2 minuty na prohlédnutí a vyzvu účastníky, aby si jednu vybrali. Nemusí v tu chvíli prozrazovat osobní asociace k tématu, stačí zůstat na bezpečné půdě a popsat třeba jenom to, proč si vybrali právě ten konkrétní font k danému tématu. Vždy se najde linka, na kterou můžu navázat a propojit ji se školením nebo workshopem.
2. Retrospektivní a osobní sezení (terapeuti, koučové, psychologové)
   Když klient cítí, že potřebuje něco změnit, ale nedovede pojmenovat co. Vědomě si vybere téma nejbližší problému, pročte si všechny 4 karty (texty na zadní straně) a vybere si tu svou, na kterém nejlépe pojmenuje klíčové myšlenky, které popisují jeho problém.
3. Řešíme konkrétní emoci/situaci z karty
   Klient si vybere jednu kartu z balíčku a přečte si její text. Jednodušší varianta je, nechat ho se vůči textu vymezit, pojmenovat, co v něm nesedí, co není jeho. Pokud mu dáme čas, najde, proč ho tyto myšlenky tolik zranily nebo provokovaly. Druhá varianta je, že popisuje v čem se s textem shoduje, jaké emoce v něm vzbudil a společně můžeme najít jejich pojmenování.
4. Potřebujeme klienta přesměrovat „z hlavy“ k emocím 
   Odpoutat ho od logického myšlení a vyjadřování, aby šel hlouběji pod povrch, vnímal své pocity a intuici. Vybereme téma a bavíme se pouze o písmu. O jeho tvaru, mezerách, proč působí jak působí. Proč si ho vybral, co ho přitahuje a co irituje. Dozvíte se tak spoustu velmi osobních informací, a přitom mu necháváte bezpečnou zónu.
5. Branding, grafika, školení prezentaci
   Na kartách jde jednoduše ukázat, jak na nás jednotlivé fonty působí ve srovnání s tím, co a komu chceme sdělit. Skvěle je v tomto případě doplňuje FontoKvíz.
6. Při hodnotících pohovorech
   Díky reakci na karty můžu lépe sledovat opravdovou motivaci lidí. Pohovory se stávají více osobní, bez nutnosti klást otázky na tělo.
7. Při nejistotě klienta s vyjadřováním emocí
   Platí to samé, co u bodu 3. Stavíme na rozumu, ptáme se pouze na písmo a jaký je vztah mezi jeho atributy a tématem. Skvěle to funguje i na lidi s vysokofunkčním autismem.
8. Inspirace
   Obzvlášť v kreativních profesích – zvolíme si jedno téma, a inspirujeme čtyřmi pohledy, jakými se na něj můžeme dívat. Čtyři tváře lásky, strachu, čtyři pohledy na domov… Poskytne nám to inspiraci, jak téma uchopit po svém, a je jedno, jestli v knize, designu, interiérovém designu, fotografii nebo jiné tvůrčí práci. Můžeme zpracovat i všechny 4 pohledy a vnímat, jak se výstupy řeší. V textech použijeme jinou slovní zásobu, ve fotografii jiný filtr,…

Cílem jakékoli práce s kartami je získat bezpečný prostor, ve kterém můžete jít hlouběji pod povrch. Podívat se do podvědomí, kde se skrývají často věci, které rozum nedokáže uchopit, ani pojmenovat. Karty Fontohrátky mají tu výhodu, že vám umožní začít přes rozum a logiku. Navíc mají luxusní sametový povrch, který je velmi příjemný na omak a vnáší do intimních chvil sdílení i prožitek dalším smyslem – hmatem. 

Budu ráda, když vám tyto tipy pomohou je lépe a častěji využívat. Pokud máte vlastní metody a zážitky, sem s nimi. 🙂

Pokud karty nemáte, můžete si je pořídit tady.

*****

A jestli vás psychologie fontů zaujala, můžete se přihlásit k odběru článků a novinek, budu vám posílat další zajímavosti:

_______________________