Fonty na vás prásknou hodně. Jak vnímáte sebe i ostatní, jakým způsobem komunikujete… Je to prostě taková moderní grafologie. Chcete konkrétní důkaz? Tady ho máte.
Kdysi jsem přečetla knihu Táni Havlíčkové, kde rozděluje ženy do 8 typů. Je fajn, že spousta žen už tuto typologii pozná a proto si dovolím použít její termín LEŽÉRKA, abych vám přiblížila ženy, které se v tomto článku najdou. Jsou to ženy praktické, dobré posluchačky a většinou introvertky… Při konzultacích je mám moc ráda, dokážou poslouchat ale i povídat a jsou bezva parťačky. Ale nebudu vám je tady dlouze popisovat, pojďte se podívat, jaké fonty jsou pro ně ty pravé.
Texty, které tvoří ležérka, jsou jako ona. Jednoduché, velmi dobře se čtou a nenajdete v nich žádné písmo, které zrovna letí a je in. Vyhýbá se módním trendům a většinou si intuitivně najde své osvědčené fonty, ve kterých se cítí jako ve své druhé kůži, a ty používá. Máloco ji pak dokáže přesvědčit, aby je změnila. A určitě to nebude módní tlak zvenku.
Takže žádné módní hity, ale naopak, osvědčená klasika. Ležérka si vybírá téměř vždy čistý, bezpatkový font, bez zbytečností navíc. Jednoduché jasné tahy. Na nic si nehraje, nepotřebuje na sebe upozorňovat. Potřebuje jasně, přehledně a bez matoucích doplňků sdělit své stanovisko, užitečné poznatky a informace. Když říkám jasně a přehledně, tak z to má i druhou stránku – je velmi citlivá na celkovou harmonii písma a tok textu, nemá ráda nepravidelnosti a nesouměrnost. Nenajdete u ní písmo příliš široké, příliš vysoké, s příliš velkými mezerami nebo příliš naňahňané.
Všem „příliš“ se zdaleka vyhýbá a věřte mi, že na ně má nos. To, že je velmi nekonfliktní a má ráda harmonii, se projevuje i v proporcích písma. Vybírá si vždy písmo ideálního poměru mezi výškou a šířkou.
Potřebuje, aby byl text maximálně jednoduchý. Ale pozor, je to citlivka, cítí, že obyčejné Calibri nebo Arial není to pravé ořechové. I když je nenápadná, není tuctovka.
Její jednoduchost je nádherná, souměrná a má v sobě jistou dávku nesmrtelné a věčné elegance. Schválně píšu nesmrtelné a věčné, protože fonty, které si vybírá ležérka, nikdy nebudou působit passé. Má cit pro trvalé a hluboké hodnoty a to se odráží v jejím výběru. Není nijak oslnivý na první pohled, ale na druhý a na třetí zjistíte, že vás to písmo něčím přitahuje. Naplňuje zcela rčení „v jednoduchosti je krása“. Klasickým příkladem takového fontu je Helvetica. Jednoduchý font, nadčasový svou elegancí a přitom na první pohled nenápadný. Žádný jiný font zatím nepřekonal jeho čistý a harmonický charakter. Je to taková šedá eminence v pozadí. Tichá, ale osobnost.
Možná právě jangová energie ležérky stojí za maximální jednoduchostí jejích fontů, kudrlinkám se vyhýbá jako čert kříži. Mám kamarádku, která má web Brouzdaliště pro počítačové blondýny. Podívejme se pravdě do očí, jak si představíte typickou blondýnu? K ní se ty kudrlinky nebo alespoň nějaké křivky přímo nabízí! Ale ne. Protože je ležérka, kudrlinkovatý font k ní na web prostě nesmí. Hotovo.
Zajímavé je, že i když ležérku většinou zajímají psychologické souvislosti, a konzultace s ní vede vždy do hlubin duše, nevybírá si patkové písmo.
Ne, že by neměla jeho hloubku. Ale protože je většinou praktický typ, touží maximálně ulehčit práci svým čtenářům. Vyloučí teda veškeré prvky, které jsou navíc a zatěžovaly by jejich pozornost. Výrazné patky, zakroucené konce, velké tečky nad „i“ atd.
Bezpatkové čisté písmo velmi často působí jangově, chladně, jako logické, chlapské písmo. U ležérky je to jinak. Její výběr i obyčejného bezpatkového písma je vždy emočně zabarvený. Ne navenek, prvoplánově. Je v něm čistota, jemnost, přímost. Nebrání se sem tam ani téměř neznatelné křivce. Ale určitě nenajdete tvrdost a nedostupnost.
Je citlivá, potřebuje emoce, pracuje s nimi. Ale nedává je najevo. Je vnímavá i vůči emocím druhých. Typický znak introverta. Dokáže na ně reagovat, aniž by si toho okolí všimlo. Raději ohladí ostré okraje fontu předem.
Určitě u ní na webu ani nikde jinde nenajdete „agresivnější typy“ písma, jako jsou ostré špičky, kontrasty a impaktní písma (protáhlé do výšky a zúžené mezery), ledaže by si byl součástí nějakého jejího vtípku nebo nadsázky.
Zhuštěnému písmu se vůbec vyhýbá, potřebuje svůj osobní prostor. Svobodu a samotu. Stejně tak nemá ráda kapitálky, jsou pro ni příliš výrazné. Raději je pozorovatelka v pozadí, tichá a nenápadná. Jako by se bála vybočovat z řady a upozorňovat na sebe. Respektuje řád, pravidla, hierarchii, a nikdy nekřičí.
Přesto má své hranice a pravidla, na které je citlivá. Zvlášť na každou nevyváženost a nepravidelnost. I když by ji lákalo se někdy odvázat, tak ocaď pocaď, jistý řád musí být. Ale pozor, ať si říká co si říká, pod tím řádem a spolehlivou pravidelností často bublá zábavná kreativita. Pokud si dovolí vypustit ji ven, použije dokonce ručně psané písmo. No dobře, nepředstavujte si žádný krasopis nebo divočinu. Pěkně spořádaná písmenka, která nevybočují z řady, jsou dobře čitelná a nekonfliktní. Tak jako ona sama.
Pokud potřebuje použít výrazný nadpisový font, vybere takový, který není tvrdý, nekřičí, ale má jasné, přímé tvary zjemněné od ostrých tahů.
Nevybrala by si ani písmo elegantní (není elegantní dáma, raději zůstane v pozadí), chladné (je velmi vnímavá k emocím) a příliš zdobné (emoce si nechává uvnitř sebe).
Pokud jste četli celý článek, tak to už víte. Není to jeden jediný font, ale jsou to fonty, které respektují její charakter. Kdybych měla vybrat jeden jediný, tak to bude:
Nestrhává na sebe pozornost, je neuvěřitelně kompatibilní s velkou většinou ostatních fontů. Podpoří je, dá vyniknout jejich silným stránkám. A přitom je naprosto dokonalá!
Baví vás to? Mě moc. Jak říkala slečna Marplová, v celém světe se opakují charaktery, které ona studuje celý život v její malé vesničce. Pokud jste se poznali v ležérce (možná i pánové!), bezva. Pokud ne, tak budete muset počkat, až sepíšu povídání o dalším fontovém typu osobnosti. 😉
Zatím si můžete udělat TEST FONTOMAGIE, to je taky zábava.
Andrejka, tento článok je úplná pecka. Už sa teším na ďalšie, kde takto rozoberieš Niektorý iný typ. Yes!
Děkuji! Tak to jsem moc ráda.
Fakt se těším na další!!!
😀 Neplánovala jsem to jako seriál, ale kdo ví. 🙂
Super článek, Andrejko! Ležérka sice nejsem, ale pěkně se mi četla a viděla jsem tam různé weby :-).
Děkuji Štěpánko. 🙂 Ty určitě ležérka nejsi.;-)
Jé, to je krásné, můžu poprosit o avantgardu?
Tak hned to určitě nebude. 🙂 Ale třeba dojde i na ní.
Moc pěkně Andy napsané.. a kde zjistím co jsem já za typ? Díky za odpověd Vladi
Děkuji. Nejspíš na stránkách Táni Havlíčkové. Má tam takový obecný test. A nebo ještě lépe v její knížce.
To je tak krásně napsaný, že teď budou všichni chtít být ležérky 😉
Tak, mají i své nedostatky, můžeme je probrat v jiném článku. 😉 Tento už je dost dlouhý. 🙂
Ale tak to je snad jasné, že Helvetica je nejlepší písmo, ne? (promluvila ležérka, Tánin test mi kdysi vyšel tak nějak nerozhodně, ale pokud ležérka je Helvetica, tak jsem jasná). Schválně jsem se šla podívat na svůj blog, co tam mám za font, je to Cabin, protože jsem si říkala, že si přece nemůžu dát Helveticu, protože ta je tak boží, že ji musí mít každý!
No jasně! Helvetika je boží a tak jako ležérky, i ona má největší šanci vyjít i se všemi ostatními typy lidí a fontů. 😉
Někdy bych fakt moc chtěla vědět kam patřím … Ale asi chci moc ?
🙂 To je základní lidská potřeba, znát místo a tlupu, kam patříme 🙂
Andrejko, geniální nápad a jako vždy nádherně zpracované :)! Prostě profi-i-i-k! 🙂
Děkuji Melluzínko! 🙂
Moc děkuju – úžasný, úplně jsem četla o sobě, to jsem fakt celá já :-). Až pak jsem si šla schválně projít test k Táni a kdo by to řekl – Ležérka jak vyšitá <3. Ať se Vám daří, Andrejko :-).