Neznám jiný font, který budí takové vášně, i když éra jeho největší popularity je dávno za námi. Žádný jiný font nedovede tak dokonale zdiskreditovat autora textu. A žádný jiný není tolik oblíbený u amatérské veřejnosti. Popularitou a počtem vtipů, ve kterých figuruje, mi připomíná Chucka Norrise.
Lidé ho buď milují nebo nenávidí. Proč?
Abych se přiznala, mě Comic Sans fakt nevadí. Nepobuřuje mne, nepálím letáky psané tímto fontem, nestrhávám je z výloh. Je to pro mne milý, hravý font, který má své místo a možná ho použiji, když budu dělat pozvánku na oslavu pro svou dceru. Možná… Ale s jeho pověstí si to asi hodně rozmyslím. 🙂
No a s tím strháváním letáků se moc nesmějte, v Americe vzniklo už v roce 1999 hnutí BAN COMIC SANS a podobné akce tam probíhaly. Fakt. Je pravda, že největší vlna protestů proti tomuto nevinnému písmu přešla kolem roku 2012 – asi poté, co ho použil i CERN v oficiální prezentaci, ve které představil událost století – objev nové částice Higgsův boson. To je přece jenom silné kafe. Vědecký objev psaný infantilním fontem.
Ne, neshazuji ho. Infantilnost je prostě vlastnost Comic Sans .
I sám jeho autor tweetnul:
Comic sans byl nejlepší vtip, jaký jsem kdy řekl.
A protože při konzultacích stále potkávám weby, které ho mají v hlavním nadpisu, tak i když je éra Comic Sans daleko za námi, musím to vysvětlit.
Proč? S fonty je to jako s oblečením, jak já s oblibou říkám. A když návrhář navrhuje kalhoty, má v hlavě představu, jestli budou na sport, nebo do kanceláře. Přizpůsobí tomu materiál, střih a když si potom jemné saténové kalhoty vezmete na zahradu, nebude to fungovat. A džíny v divadle hrozí trapasem. A přesně to je případ Comic Sans, který použijete v profesionální sféře.
Vincent Connare ho vytvořil r. 1994 pro Microsoft a inspiroval se komiksy, které se mu válely v kanceláři, konkrétně Batman a Návraty Temného rytíře. Proč? Protože pracoval na prográmku pro děti ve kterém byl pes BOB a v bublinách mluvil pomocí Times New Roman!To je jakoby používal královskou angličtinu. Brr. Nedivím se, že to Vincentovi nedalo a dal si tu práci s vytvořením fontu, který odpovídal lépe dětské tématice.
Jenomže nepředpokládal, že Comic Sans překročí hranice bublin pejska Boba. A on ano.
Na výlohách. Oznámeních (i svatebních), cedulkách v obchodě, prezentacích CERNU, skládaly se o něm písničky, překreslovaly se v něm loga:
Nejen tam, kde se hodil nebo kde by víceméně neškodil. Nebylo místo, kde byste ho nepotkali. Na záchodech, v asijských bistrech, popiskách na školních kabinetech ( minulý měsíc jsem šla se synem na den otevřených dveří na nejmenované střední škole v Brně a co myslíte… byl tam! Jenom vyfotit mě ho syn nenechal, že prý jsem trapná. :-)).
Dobré, ne? Na růžovém roláku není nic špatného, ale v momentě, kdy ho začne nosit půlka lidstva do divadel, na plovárny, na oslavy i do vyučování, tak si pište, že vzápětí vznikne celosvětové hnutí „BAN RŮŽOVÝ ROLÁK“. Tak to prostě je.
Už se nedivíte té bitvě století mezi stoupenci a nepřáteli tohoto doslova fenomenálního fontu?
Ještě v roce 2010 vyšel „krátký imaginární monolog fontu Comic Sans“ od Mika Lachera. Je to silné kafe, kdy se vášnivá obhajoba zneuznaného a vysmívaného fontu střídá s útoky na nudné, elitářské a namyšlené fonty jako je Helvetica nebo studený a supernudný Bauhaus.
V jednom má ale imaginární Comic Sans pravdu:
It doesn’t even matter what you think. You know why, jagoff? Cause I’m famous. I am on every major operating system since Microsoft fucking Bob. I’m in your signs. I’m in your browsers. I’m in your instant messengers. I’m not just a font.
(I´m Comic Sans asshole, by Mike Lacher)
Hlasujte zde, a za odměnu uvidíte graf, jak hlasovali ostatní.
A pokud jsem jsem Vám právě sebrala Váš oblíbený font a ptáte se „co používat“, nebojte. Pořiďte si Fontotéku, plnou zajímavějších fontů i s návodem pro koho a kdy jsou vhodné.
Chcete posílat další zajímavosti z webu Psychologie fontů? Nechte mi e-mail. 🙂
Milá Andrejko, děkuji za osvětu. Tohle mě nikdy nenapadlo, anžto nesleduji svět prizmatem tvůrkyně a propagátorky fontů. Jako zcela řadový a tuctový uživatel (a správný fontový buran) tudíž absolutně nevnímám jemné nuance, o kterých píšete. A proto jsem Vám vděčný. Pro své překlady, které mne živí, v Tradosu vše převádím před analýzou zásadně do Arialu, kvůli následnému zpracování, aby to měl kluk jednodušší a jednotnější. A tak to i odevzdám. Co si pak s výsledkem počne autor díla, mi nepřísluší řešit.
Jaxe říká, člověk se furt učí. Nejinak i já, a jsem Vám za to velmi vděčný!
Víte, sleduji Vás od samého počátku, a neustále aproximuji k rozhodnutí, že se i já nakonec vydám do Vašich „spárů“, byste mi sdělila svůj verdikt, jakže to vlastně Tvůrce se mnou původně myslel, neboli co si se mnou počne Vaše Psychologie fontů. Jednou to ale stejně přijde…! Možná letos… 😉
Vidno, že práce, konaná s focusem, má hluboký smysl. Přinejmenším ta Vaše. Gratuluji! A držím Vám moc palce! A těším se na Fontotéku! A na Vás taky!
Honzo, děkuji za podporu a těším se na viděnou ve Fontotéce nebo při jiné příležitosti. 🙂
Než jsem rozklikla článek z emailu, pro sebe jsem si tipla ‚COMIC SANS‘ – a taky, že jo :-). Můj vztah k němu se vyvíjel během posledních téměř 20 let – od oblíbenosti na začátku, přes ‚vím o něm, ale už bych ho nepoužila‘, až po ‚brrrrrr :-).
A je to on. 🙂
Hanko, mám to se vztahem k němu naprosto stejně. 😀