Někdo to vůbec neřešíte, někteří z vás to řeší až moc. A protože výběr fontu je můj denní šálek kávy, tak já vám tu alchymii trošku popíšu. Třeba potom pochopíte, proč zrovna já na vás odpověď na tuto otázku nevybafnu obratem.
Ano, tak jako máte kousky v šatníku, které si nevezmete do divadla, tak se i každý font hodí na něco jiného. Z praktického i psychologického hlediska.
FONT PROSTĚ MUSÍ PLNIT SVŮJ ÚČEL.
Tečka. Není tam na ozdobu, i když to tak někdy vypadá. A ten účel může být různý. Záleží na kategorii textu. Tady máte čtyři nejdůležitější kategorie:
Účel: uvádí téma a přitahuje pozornost.
Zaujme, nebo nezaujme a čtenář mizí. Jeho hlavní úlohou je tedy přitáhnout pozornost čtenáře a zároveň rezonovat s tématem. Takže žádné malé mršky, ani stejný font jako zbytek textu. Font musí být dostatečně výrazný (druh, řez, velikost) a zároveň mít stejnou energii jako téma článku. Jiný font si vybere autor článku o nejnovějším modelu IPhone, jiný autorka článku o módě v Paříži.
Ale pozor, neznamená to, že musíte vybírat neobvyklé fonty, naopak. Energie fontu je v detailech, v tazích, patkách, křivkách. Heslo „čím výraznější, tím lepší“ tady v žádném případě neplatí.
Účel: rozvést a podpořit nadpis.
Musí jednoznačně ladit s nadpisem. Doplňovat jeho sdělení a stát trošku v pozadí. Kombinace fontů vydá na samostatný článek, brzy se ho dočkáte. Samostatnou kapitolou jsou mezery mezi nadpisem a podnadpisem a zbytkem textu. To byste nevěřili, jakou úlohu to prázdné místo může hrát. Ale tady není čas na mezery, jdeme zpátky k fontům.
Účel: být lehce čitelný.
Dlouhý text, který se skládá z více vět. Tady platí jednoduché pravidlo – musí se dobře číst. Ne, že to musí jít jakž takž přečíst, ale musí být tak dobře čitelný, aby vám čtenář nevzal roha. Aby nemusel:
Apod.
Ono co si budeme povídat, textů je všude okolo nás hodně a když se mi nějaký blbě čte, tak si vyberu jiný. Takže nejenom fonty zdobené a „speciální“ se nehodí, ale vyhněte se i fontům moc úzkým, moc širokým, příliš tenkým, příliš tlustým,… 🙂
Prostě si pamatujte, tady NEEXPERIMENTUJTE.
Když nevíte kudy kam, klasické Calibri to jistí.
Účel: zapojit emoce.
Nadpis má vyjadřovat emoce tématu, osobní text má hodně společného s vámi. S vámi osobně. Na žádném jiném fontu se tolik neprojeví osobnost pisatele. A co to je za text?
Prostě něco, co jde z hloubi vaší duše, máte k tomu vztah a někdy i váháte, jestli to publikovat.
Jste za tím vy a jenom vy a právě tím můžete oslovit to vaše publikum. A výběrem fontu zacílíte na to správné. Přitáhne lidi, kteří s vámi rezonují, naladí se na vás a budou vědět, co čekat. Nehrozí zklamání z nenaplněných očekávání.
*****************************************
Teď už vidím, jak některým z vás vstávají hrůzou vlasy na hlavě:
„mám problém vybrat jeden font, to mám vybírat tři?
Klid, nemusíte.
Ale pokud chcete vybrat font, který splní svůj účel – tj. pozvedne text o třídu výš, tak popřemýšlejte nad tím, pro jakou kategorii asi hledáte.
Často opakuji, že s fontem je to jako s oblečením. Ale když ono to tak opravdu je. Takže když mám vybrat font, potřebuji vědět, na co vy ho asi tak použijete, a hlavně pro koho – kdo bude čtenářem.
Nevíte? No tak počkejte, určitě víte, pro koho píšete články. Kdo chodí na váš web, nebo pro koho je text určený? A je jedno o jaký text se jedná, ať je to leták, prezentace, nebo kniha.
Když bych to měla přehnat – kudrlinkované písmo určitě nepoužijete pro IT příručku, že? A strohé, studené písmo se také nehodí do letáku pro nastávající maminky. To už je právě ta psychologie a řeč podvědomí. Divili byste se, co vše váš mozek stihne při čtení textu analyzovat.
Ale ano, je to tak. Každý má svůj nezaměnitelný rukopis, každý má svůj styl vyjadřování a každý z nás si vybírá písmo podle svého charakteru. Takže vám nebudu nutit nějaké, které se k vám vůbec nehodí, i kdyby se nastokrát hodilo k tématu.
Jste společenská, stojíte nohama na zemi a máte rychlé a logické myšlení?
Ať vyberete sebelepší fonty, můžete je úplně zabít nevhodnou kombinací. Nejsem proti nezvyklým kombinacím, naopak, třeba tady si Michala Měřínská moc hezky pohrála s kontrastem tenkého úzkého patkového fontu a rozevlátého ručně psaného:
Zabijákem jsou spíš kombinace, kdy si jsou fonty podobné, ale ne úplně. Jsou přibližně stejně velké, ale působí nesourodě. Prostě místo, aby se podpořily, tak výsledek působí tak nějak… nemastně neslaně.
Kombinace fontů vydají na vlastní článek, nebojte se, brzy bude. Jestli ho nechcete propást, zapište se tady, nebo si hlídejte Psychologii fontů na Facebooku.
Ano, už slyším hlasy z tábora praktiků: „Na fontu nezáleží, záleží na obsahu!“. Ano i ne. Chcete protiargumenty?
Hledáme font, který má naprosto stejnou energii jako obsah textu. To, že zaujme a pozvedne text, není tím, že by byl hezký, zajímavý, atraktivní, atd., ale tím, že s obsahem textu prostě ladí a právě tato harmonie a soulad v podvědomí čtenářů probouzí dojem „tomu věřím“.
Pro úplnost poslední poznámka: jenom fonty text nevytrhnou. Ještě jsou tu barvy, zarovnání, mezery, zvýrazňování… Prostě je to věda, ale žádný učený z nebe nespadl. Pokud se učit chcete, mrkněte na e-book Jak vybírat fonty.
Dobry den,
Zajimave cteni diky. Jeste byste mohla napsat o tom ze kdyz piseme cesky a font to nepodporuje je krajne hloupe takovy font pouzit. To me desne toci. žščřěň atd napsano v kroucenem fontu ktery tyto pisma neumi je desny.
Prosim jake jsou to fonty pouzite na https://psychologiefontu.cz/wp-content/uploads/2017/02/font2.png
Dekuji
Stepanek
Dobrý den, ano, to je oblíbené faux-pas. Nedivím se, že vás to točí. 🙂
Fonty jsou: Shadows into Light a Just Me Again Down Here.
Hezký den!
Shadows into Light je tedy nadpisový font?
Děkuji, zrovna nad ním dumám v Canvě!
Katka